Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Stůj, nebo se netrefím!

„…Proč máme ustupovat zlodějům, násilníkům a vrahům? Proč nemá slušný člověk právo bránit svůj majetek a proč veškerá odpovědnost není na tom, kdo zákon poruší? Jdu-li krást, musím počítat, že se už nevrátím…“ (Štěpán Binko, FB, 2012).

Titulek půjčený ze situační komedie je střelou do černého středu na bílém podkladě. Situace už se dávno vymkla z rukou a úšklebek na tváři zaměnila zlostná grimasa. Máme kuše v ruce a máme toho dost. Máme však i zákon na své straně? V řadě civilizovaných zemí je naprosto běžné, že si lidé mohou legálně bránit svůj život a majetek před útočníky všemi dostupnými prostředky. Zákon v České republice je sto let za civilizací a je většinou na straně zločinců. V praxi zvané život to probíhá tak, když vás okrade zločinec v s nožem v ruce a začne utíkat a vy se trefíte legálně drženou zbraní do týla, máte big problém. O nutnou obranu se v uvedeném případě nejednalo, neboť jste nebyli vystaveni přímo hrozícímu (či trvajícímu) útoku. Následuje trestní stíhání a pobyt za mřížemi.

„Nebyla to obrana. Zařval: „zabiju vás“ a vystřelil.“ Tvrdí svědek střelby kuší v Chotěbuzi. Jeden příběh z cestování za smetištěm kdesi v kopcích, skončil smrtícím šípem zabodnutým do spánku. Jeden příběh, dva pohledy. Je nasnadě, když zákon není na naší straně, soudit vlastní rukou hned na místě? Nekonečné jsou minuty, kdy stojíte tváří v tvář šklebícímu se nebezpečí. Pokud bychom měli naplnit skutkovou podstatu nutné obrany, vyžaduje to okamžité rozeznání zbraně, kterou je na nás útočeno. Z kapes (Je nutné být „vždy připraven“, jak nabádal již strýček bolševik), tasit odpovídající zbraň a přiměřeně zaútočit.

Ochráníme-li svůj život, majetek a čest přes ztráty na životech nezvaných hostů, zůstává i tak hořký pocit, s kterým se dál dá žít jen velmi těžko. V jaké zemi to žiji, kde mě policie, která žije i z mých daní, neochrání? Ve společenském kotli vře vzájemná černobílá nenávist a není špetky pochopení, která by k žitelné snesitelnosti ochutila společné soužití. To už není možné. Je ovšem realizovatelné, v setině sekundy se rozhodnout, jestli je mi neznámý člověk, který vstoupil na můj pozemek natolik sympatický, že ho nezastřelím. Prostor k pouhé představě strašný. Prostor dající šanci nejhoršímu šílenství, kterého je člověk schopen. Člověk, který ztratil víru ve společnost, ve které se změny se dějí lahodně jen tam, kde se o ně vůbec bojovat nemusí. Nadlidské úsilí je často oceněno posměchem. Nastřádaná agrese si bere svůj připadající díl – tentokrát silou.

Pro naši společnost jsou typické předsudky. Černá menšina páchá převážnou část trestných činů. Ač je jich míň, díky tmavé barvě pleti jsou víc vidět a jsou snáze zapamatovatelní. Mají více volného času a tím pádem roupy. Pár z nich slušných, kteří se bijí jak lvové o malý kousek uznání, nemají šanci se ho dopídit. Rozbolavělá a stokrát vytaženým Černým Petrem zklamaná důvěra, není ochotna tasit srdcové eso. Už ne. Odsouváme veliké dilema nevratného zapuzení do příštího konfliktu s tím, že čas všechno vyřeší. Ostré hrany obrousí. Něco se prostě musí stát. Ano. Zákon musí stát na straně slušných lidí a chránit je. Zákon musí platit pro všechny stejně. Porušení zákona se trestá bez ohledu na to, jaká barva kůže trestný čin spáchala a bez ohlížení se na fakt, co si o nás myslí alibistická Evropa. A svět vůbec. Kdo ví kam to ten svět vlastně spěje... to málokdo tuší, když místo s knížkou – půjdu spát s kuší…

 

Autor: Hana Novotná | pondělí 7.5.2012 8:40 | karma článku: 30,41 | přečteno: 1725x
  • Další články autora

Hana Novotná

Zvítězí pravda a láska nad lží a nenávistí? Martin Mejstřík to ví!

V době Sametové revoluce proti komunistickému režimu v Československu pronesl budoucí prezident Václav Havel větu: „Pravda a láska musí zvítězit nad lží a nenávistí“. Od té doby uběhlo již dvacet pět let. Svobodu sice máme, ale za onou větou se během dlouhých dvaceti pěti let místo tečky objevil otazník. Václava Havla se už, bohužel, zeptat, jak to s tím vítězstvím pravdy a lásky je, nemůžeme. Je však člověk stejně povolaný zodpovědět onu otázku. Martin Mejstřík.

17.11.2014 v 11:17 | Karma: 11,82 | Přečteno: 1269x | Diskuse| Společnost

Hana Novotná

Rudolf Havlík: Moje motivace je vyprávět lidem příběhy

Dokud si Rudolf Havlík vyskakoval na blogu, surfoval na Srí Lance, psal knihy, vyskytoval se vedle krásných žen a do Číny lítal tak často, jako ostatní chodí do místní knihovny, byl pro většinu borec. Pak oznámil svůj záměr natočit vlastní celovečerní film, na který se každé Vánoce budeme koukat v televizi. Najednou to byl blázen.

4.8.2014 v 9:00 | Karma: 15,21 | Přečteno: 1049x | Diskuse| Společnost

Hana Novotná

Zejtra napořád: Jeden z nejlepších filmů, jaký jsem viděla

Když se zrodí dítko, na němž jeho rodiče dlouho a usilovně pracovali, cloumá námi zvědavost, když se konečně narodí a zařve, jak vypadá. U miminek většinou milosrdně lžeme a tvrdíme, že to červené, svraštělé, ukřičené je tím nejnádhernějším stvořením, jaké jsme kdy viděli. Když jde o filmový porod, jsme třeskutě upřímní a řekneme suše, že jsme čekali víc.

28.7.2014 v 10:35 | Karma: 9,01 | Přečteno: 1010x | Diskuse| Společnost

Hana Novotná

Sim sala bim…Ano, bude líp!

Existuje spousta kouzel a zaklínadel. A málokdo se v nich vyzná. Čaruje se buďto s pomocí hůlky nebo koblihy. Oligarcha šikovně využije plytkého způsobu bytí či jisté duševní lenosti a pouhým opakováním jednoduchého zaklínadla dokáže měnit své okolí.

5.5.2014 v 10:55 | Karma: 13,27 | Přečteno: 614x | Diskuse| Politika

Hana Novotná

Našeptávači ticha

Špitají si plačtivě mezi sebou, se zaschlou pěnou v koutcích úst, našponovaně hranou trpělivostí oka na punčoše, za fanfár křečovitých úsměvů, napěchované do jutových pytlů, jen ledabyle svázaných střapatou stuhou, abychom se k nim lehce mohli dostat, kdykoliv to budeme chtít. Naše stokrát přepírané nepravdy a neodstáté křivdy.

7.2.2014 v 12:05 | Karma: 8,54 | Přečteno: 443x | Diskuse| Ostatní

Hana Novotná

Chlupatá až za ušima

Smět konečně přeskočit všechna ta okázalá a zbytečně zdržující slova. Už už zabořit hlavu a touhou navlhlou lávkou se spustit do tajuplné, dosud neprozkoumané jeskyňky. V šeru rozkoše zběsile mrskat jazykem jako mrštná ještěrka ocáskem a bláhově doufat, že bod G už je na dosah. A pak cestou zarostlou a trnitou prodrat se zpět na hladinu

5.2.2014 v 20:05 | Karma: 16,57 | Přečteno: 1411x | Diskuse| Ostatní

Hana Novotná

Hanební parchanti na zámku a v podzámčí

V dalekém Japonsku šlapou tygrům na ocas ti, kteří zastupují jisté feudální hodnoty. Našinec si s japonským klidem strčí tygří ocas mezi nohy, s výrazem prezidenta nad korunovačními klenoty a roztomilou dětskou dovádivostí doplní divokou ocasní jízdu o diskant, nejvyšší ze všech lidských hlasů.

28.12.2013 v 20:45 | Karma: 13,95 | Přečteno: 739x | Diskuse| Ostatní

Hana Novotná

EU versus ČR: Sňatek z rozumu?

„Láska je vždycky slepá. A zamilovaný člověk je schopný obětovat pro začínající vztah prakticky cokoli. Oproti tomu vztahy, které vzniknou z rozumu, vás nijak výrazně nezaslepí. Člověk k nim přistupuje s chladnou hlavou.“

24.10.2013 v 12:20 | Karma: 25,38 | Přečteno: 3023x | Diskuse| Ostatní

Hana Novotná

Zaútoč a zmiz

Český národ měl na každou tíživou zrůdnost své barvité historie humornou záplatu. Ať už to byl Haškův Švejk či Černí baroni Švandrlíka Miroslava. Vychytralý šibal s úsměvem blba se hrdě hlásil k českému národu, zatímco ten se nahlas smál jen jeho filmové podobě.

1.7.2013 v 9:35 | Karma: 18,13 | Přečteno: 1152x | Diskuse| Ostatní

Hana Novotná

Fanfán Tulipán

„Jak se poznáme?“ Jeho hlas v telefonu slyšela poprvé, ale chutnal jako první pusa a stal se neodbytným evergreenem, který se vpije do kůže a rozvlní boky. Ten dávno zapomenutý tetelivý rytmus, kdy se hlava svůdně zakloní, a konečky vlasů zalechtají na lopatkách.

16.6.2013 v 20:30 | Karma: 14,63 | Přečteno: 926x | Diskuse| Ostatní

Hana Novotná

Václav Klaus a spol.: Umění odejít

„Každou vteřinu něco přichází a něco nenávratně odchází, nevíme, odkud se všechno vynořuje a ještě méně víme, kam se to zanořuje.“[1] Česká politická scéna připomíná bažinu, kdy utonulí a zastřelení hrdinové z kultovního „Krále Šumavy“[2] , mají schopnosti Bobyho z Dallasu[3], který z čista jasna obživne během očisty ve sprše, a miliónům televizních diváků na celém světě tak vrátí smysl života. Jeho představitel měl prý pocit, že svým věrným fanouškům, prostřednictvím své role, ještě neřekl vše. Stejně nutkavými pocity zřejmě trpí i bývalý prezident Václav Klaus, který – podobně jako Iveta Bartošová – svými názorovými návraty působí přinejmenším rozpaky.

9.4.2013 v 18:25 | Karma: 18,78 | Přečteno: 1170x | Diskuse| Ostatní

Hana Novotná

Papinův hrnec: Co se doma uvaří, to se doma sní

Jedna Jihlava poprask nedělá. S další vraždou se stane jen uzlíkem na oprátce nejtěžších zločinů, které se udály na území naší republiky. Ovšem brutalita, s jakou dva chlapci na prahu dospělosti sprovodili ze světa patnáctiletou dívku, bije na poplach.

3.4.2013 v 16:05 | Karma: 16,53 | Přečteno: 1198x | Diskuse| Ostatní

Hana Novotná

Rok 1968 podruhé

Psal se rok 1968 a karavana tanků s bratrskými úmysly převálcovala jeden národ. Ukrutně bolestivá smrt v plamenech studenta Jana Palacha, stejně jako kdysi dávno mistra Jana Husa, byla zoufalým činem lidí, pro které měla pravda cenu nejvyšší. Vlastní život.

27.1.2013 v 10:00 | Karma: 38,01 | Přečteno: 3362x | Diskuse| Ostatní

Hana Novotná

Na Hrad: Na koni nebo na praseti?

Česko volí svého prezidenta. Slušnost, kterou reprezentuje jeden z kandidátů, tlačí v kapse jako klíč od zámecké brány, a až moc připomíná lásku a pravdu, pro kterou jsme kdysi zvonili jak šílení. Jenže dnes máme vztek a sny na dálkové ovládání. Druhý z možných, s úlisným šklebem, pak nabízí slevovou poukázku a dárek zdarma – budeme myslet za vás. Ale to už tady bylo. A bylo toho dost.

24.1.2013 v 8:00 | Karma: 25,28 | Přečteno: 1165x | Diskuse| Ostatní

Hana Novotná

Kam kráčíš, výchovo?

Narození dítěte nás změní od základů – už nikdy nejsme sami sobě na prvním místě. Ještě na porodním sále zaženeme i náznaky separační úzkosti kamennou tváří – to nejtěžší máme za sebou. Výchova toho „ťuťuňu“ uzlíčku, už bude hračka.

21.8.2012 v 20:05 | Karma: 17,51 | Přečteno: 1355x | Diskuse| Ostatní

Hana Novotná

My všichni bulvárem posedlí

„Pepo, z toho už se nevykoktáš“, směje se zlobně náš Jirka ze studia, když dobrý večer přeje. A před spaním ještě sladce pošpitáme chvilinku, kdo komu na Hradě vlastně nastavuje skulinku.

14.8.2012 v 19:30 | Karma: 16,88 | Přečteno: 1706x | Diskuse| Ostatní

Hana Novotná

Důchodce, otřes se!

Je míra skutečné ochoty pracovat přímo úměrná hladině studu, který bychom měli pociťovat, když důchody prarodičů hradí naše režie?

30.7.2012 v 20:35 | Karma: 33,81 | Přečteno: 2062x | Diskuse| Ostatní

Hana Novotná

Bílá černé nevěří

Sytý hladovému, politik svému voliči, žena muži v kuchyni a muž ženě za volantem. Jsou za nedůvěru, ve vzduchu visící, na vině předsudky, či důvěra již jednou daná a posléze zklamaná?

29.7.2012 v 19:15 | Karma: 17,25 | Přečteno: 1230x | Diskuse| Ostatní

Hana Novotná

Vezmi černou tužku, namaluj si černou…

„Cikána nepustíš, černoch ti nevadí... Víš, kolik může mít peněz takový cikán?!“ (Dědictví aneb Kurvahošigutntag, 1992)

19.4.2012 v 8:30 | Karma: 29,47 | Přečteno: 1828x | Diskuse| Ostatní

Hana Novotná

Lepší jeden prd, než sto doktorů

Je jiná doba, tvrdí flexibilní politická elita, když utírá si mastnou hubu od jelita. Líp už bylo, tvrdí usměvaví optimisté. Na bolení v krku je nejlepší slivovice, říkával můj dědeček.

16.4.2012 v 8:05 | Karma: 18,62 | Přečteno: 1328x | Diskuse| Společnost
  • Počet článků 171
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 3114x
Nemysli si pořád, že musíš všechno prožít, stačí jen pozorovat a to bez klidu nejde. Největší milost pro nás, kteří to potřebujeme, je umění dívat se a vidět.

Karel Čapek