Stačí když mě nenecháš utopit
"A z čeho má být ten ježek?", zeptala se v neděli večer a odsunula loktem lavor s prádlem na žehlení o kus dál. Školní povinnosti jsou přednější. "Proč si mi to neřekl dřív, Tomáši?" "Musí být nejhezčí ze všech", řekla malá potvůrka v pyžamu a zmizela ve svém pokoji.
"Budu mít na zítra tu proužkovanou košili?", objevila se hlava rodiny ve dveřích. "A kde ji máš?", otočila k němu hlavu ozdobenou obřími natáčkami. "To ty máš mít snad přehled, né?! Dal jsem ji včera do prádla." Tak bude asi tam, chtělo se jí říct nahlas. Ale vrátila se k notýsku plném červených vykřičníků. "Tomáši!!", zakřičela. "Teď nemůžu, mami, hraju hru na počítači. A ty ježky udělej aspoň dva. Paní učitelka říkala čím víc, tím líp."
"Kdy bude večeře? Chtěl jsem s Pavlem skočit na jedno, tak ať mám něco v žaludku", hlásila se proužkatá výčitka znovu o slovo. "Je tam guláš, tak si ho ohřej", hlesla. "Jdu se mrknout na fotbal, tak mi ho ohřej, ju? A nahoru mi prosím tě nakrájej cibulku". Když před něj postavila talíř a dva krajíčky chleba, zvedl k ní prosebně oči: "Knedlík by už nebyl?" "Ne". "A dej mi k tomu lžíci, je to nějaký řídký"." A proč si ji nepodáš sám?" "Protože ty stojíš u linky. Co ti to udělá? Kdy si naposledy pro mě něco udělala?!" Lžíce s cinknutím přistála na stole. "Házet si mi to nemusela. Od tý doby co chodíš do práce jsi děsně hysterická."
Proužkovaná košile vroucně objímala topení, když si - v nocí ztichlém bytě - konečně sedla a nalila si sklenku červeného vína. Jak dlouho vůbec v tý lednici je? Nechutnalo jí. Ale chtěla se odměnit za dva ježky z manželových ponožek a vyžehlenou horu prádla. Záda ji bolela jako čert. Cvakly dveře a ucítila pach hospodského kouře a zvětralého piva. "Co to je? To je patlal ten náš Tomáš, viď?", zasmál se a hodil ježčí pár zpátky na stůl. Nezmohla se na slovo. "Už zase chlastáš?" Napil se z její sklenky. "Od tebe to teda sedí. Smrdíš", odstrčila ho od sebe. "Milá zlatá, je velkej rozdíl mezi ženským a chlapským pitím. Chlap pít umí, ženská to jen do sebe leje - a to je mooooc nebezpečný", vztyčil přitom výhružně prst a vypadal hloupě.
Když si druhý den postěžovala mámě do telefonu jak je unavená, ta jí řekla: "Podívej holka, musíš si to líp zorganizovat. Já jsem na vás tři byla sama a musela jsem to zvládnout. A ty máš jen Tomáška, dřepíš na zadku v kanceláři a Romanovi vaříš guláš z konzervy", sluchátko odtáhla od ucha co to šlo nejdál. Je tohle možný?! Je tohle vůbec moje vlastní máma? "Musím jít, šéf mě volá", ukončila hovor, kterej jí převařil již tak rozbouřenou krev.
"To je fakt. Ženský si to vůbec neumějí rozvrhnout", řekl posměšně mladičký kolega. Svobodný, s kozí bradkou co chodí rovnou z hospody do práce. "Co ty máš za povinnosti?", šlehla po něm očima. "Právě, že mám všechno tak zorganizovaný, že žádný nemám", vítězně na ni pohlédl.
Nic nefunguje tak jak dřív...pofňukávala kamarádce u kafe. "Potřebuješ zvýšit sebevědomí. Najdi si milence", spiklenecky ji pohled nasměrovala k vedlejšímu stolku, kde seděla parta studentů. "Ty jo, a na základku bys mě poslat nechtěla?!" S odporem si vzpomněla, jak ne tak dávno ležela jako cvičná figurína pod dvacetiletým mladíkem, kterému pak druhý den poslala zamilovanou esemesku, na kterou on ani nereagoval. Prořvala den a noc a vypila láhev vodky. Bylo jí blbě ještě týden. "Milence nechci. Chci zpátky toho co jsem si vzala" A znělo to rozhodně. "To není možný", vzdala to kamarádka a jejich pohledy se prodraly přes skleněnou stěnu kavárny, tam někam daleko.
S hlavou plnou myšlenek se stavila v Bille. Narvané igelitky spustila v předsíni na zem. "Fuj, proč si nerozsvítíš", objevil se manžel ve dveřích. "Byla jsem ještě u kadeřnice", nasoukala se do pantoflí, popadla igelitky a následovala ho do kuchyně. "Jo, říkala si, a kdy tam k ní půjdeš?"
"Mami, paní učitelka říkala, že jsme toho ježka odflákli. Co znamená odflákli?" Tomášek popadl rohlík a utekl k televizi. "Bude večeře....", řekla zbytečně, protože manžel udělal to samé.
"Jdu si napustit vanu, nechceš jít se mnou?", řekla roztřeseným hlasem do zad svého muže. Zakuckal se a pivo které právě pil mu vyteklo na tričko. "Nééé, to teda nechci. Myl jsem se ve středu", zasípal, aniž by se na ni vůbec podíval.
Napustila si horkou vodu až po okraj, vylila do ní celou lahvičky olejové pěny. Na roh vany postavila láhev šampaňského. Svlékla župan a vklouzla do vody. Zavřela oči. Vrátila se zpátky o dvacet let, kdy se spolu narvali do miniaturní vany. Dneska je ohromná, rohová a je v ní sama. Cítila jak jí slzy tečou po tváři. Tak už to bude napořád. Z kupy pěny se vynořila její dlouhá, štíhlá noha. Natáhla ji ke stropu. Dřív je líbal od kotníků až...až nahoru. Zeď když se sehne pro klíče, chytne ho hexenšlus.
Probudila se do ledové vody. Vypadala jako čolek. Drkotala zubama, rozespalá se ne a ne strefit do županu. Měla vztek. Kolik je sakra hodin?! Budík v ložnici ukazoval tři hodiny ráno! Nechal by mě klidně utopit! On si tu klidně spí a ještě se usmívá! Stáhla z něj alespoň peřinu. To nezabralo, tak se hlasitě rozeštkala. Konečně se posadil. "Co se děje? Kdo umřel?"
"Mohla jsem se ve vaně utopit, a tobě je to úplně jedno." "Vždyť ses neutopila...nebo se mi to jenom zdálo", zachechtal se svému vlastnímu geniálnímu vtipu a rukama se raději kryl před tušeným útokem.
"Když ty už mě nemáš rád..." zakňourala. "Ty jo, to je něco z Rodinných pout, že jo? Fakt na to nemám náladu. Zítra ráno jedu do toho Brna..." A dobře víš, že tě mám rád, přece ti to nebudu pořád opakovat, po těch letech už to musíš vědět sama. A jdem spát, jo?"
"Když jsme se seznámili, tak si do tý vany šel se mnou." Přece nechceš, abych se s tím pupkem rval k tobě do vany?!"zakroutil odmítavě hlavou. "No a ještě nedávno si zaklepal a řekl neusni prdelko...."
"Jo, zabouchat bych příště mohl, proč ne", plácnul ji smířlivě přes nohu. "A teď už spi, prdelko".
Lehla si na záda a po dlouhé době byla spokojená. Možná měla radost z toho že se neutopila. Možná z mimořádně plodného rozhovoru, nejdelšího za posledních několik let. Možná proto, že konečně pochopila, že tenkrát už bylo. A nikdy už se nebude opakovat. A že teď je teď. A vůbec to není špatný.
Hana Novotná
Zvítězí pravda a láska nad lží a nenávistí? Martin Mejstřík to ví!
V době Sametové revoluce proti komunistickému režimu v Československu pronesl budoucí prezident Václav Havel větu: „Pravda a láska musí zvítězit nad lží a nenávistí“. Od té doby uběhlo již dvacet pět let. Svobodu sice máme, ale za onou větou se během dlouhých dvaceti pěti let místo tečky objevil otazník. Václava Havla se už, bohužel, zeptat, jak to s tím vítězstvím pravdy a lásky je, nemůžeme. Je však člověk stejně povolaný zodpovědět onu otázku. Martin Mejstřík.
Hana Novotná
Rudolf Havlík: Moje motivace je vyprávět lidem příběhy
Dokud si Rudolf Havlík vyskakoval na blogu, surfoval na Srí Lance, psal knihy, vyskytoval se vedle krásných žen a do Číny lítal tak často, jako ostatní chodí do místní knihovny, byl pro většinu borec. Pak oznámil svůj záměr natočit vlastní celovečerní film, na který se každé Vánoce budeme koukat v televizi. Najednou to byl blázen.
Hana Novotná
Zejtra napořád: Jeden z nejlepších filmů, jaký jsem viděla
Když se zrodí dítko, na němž jeho rodiče dlouho a usilovně pracovali, cloumá námi zvědavost, když se konečně narodí a zařve, jak vypadá. U miminek většinou milosrdně lžeme a tvrdíme, že to červené, svraštělé, ukřičené je tím nejnádhernějším stvořením, jaké jsme kdy viděli. Když jde o filmový porod, jsme třeskutě upřímní a řekneme suše, že jsme čekali víc.
Hana Novotná
Sim sala bim…Ano, bude líp!
Existuje spousta kouzel a zaklínadel. A málokdo se v nich vyzná. Čaruje se buďto s pomocí hůlky nebo koblihy. Oligarcha šikovně využije plytkého způsobu bytí či jisté duševní lenosti a pouhým opakováním jednoduchého zaklínadla dokáže měnit své okolí.
Hana Novotná
Našeptávači ticha
Špitají si plačtivě mezi sebou, se zaschlou pěnou v koutcích úst, našponovaně hranou trpělivostí oka na punčoše, za fanfár křečovitých úsměvů, napěchované do jutových pytlů, jen ledabyle svázaných střapatou stuhou, abychom se k nim lehce mohli dostat, kdykoliv to budeme chtít. Naše stokrát přepírané nepravdy a neodstáté křivdy.
Další články autora |
Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili
Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...
Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce
Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...
Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Putinova časovaná bomba. Kadyrov umírá, rozjíždí se krvavý boj o trůny
Premium Ramzan Kadyrov ještě dýchá, v Čečensku se však už začíná hledat jeho nástupce. Naznačují to i...
Izraelský válečný kabinet se bortí. Ganc označil Netanjahuovy plány za fanatické
Člen izraelského válečného kabinetu Benny Ganc v sobotu řekl, že jeho strana přestane podporovat...
Gaza jako Vietnam? Demokratům při sjezdu hrozí opakování nepokojů z roku 1968
Studentské protesty proti americké podpoře Izraele rozvířily v USA debaty o tom, jak by mohlo...
Slabý Putin chce mou smrt. Pobočník Navalného po útocích kladivem promluvil
Leonid Volkov, který býval pravou rukou ruského opozičního politika Alexeje Navalného, řekl britské...
V neděli očekávejme silné bouřky. Hrozí kroupy a také přívalové deště
Přímý přenos Sobotní bouřky zasáhly Moravu a jihovýchod Čech, v neděli se předpokládá rozsah na celé Česko,...
Prodej bytu 1+kk, 45 m2, Smržovka
Husova, Smržovka, okres Jablonec nad Nisou
2 190 000 Kč
- Počet článků 171
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 3114x
Karel Čapek