Jsem tvá domina!
V běžném životě se řada mužů ocitne v pantoflích ani neví jak. Často jsou se svojí rolí smíření. Tahají tašky s nákupy, vkleče drhnou podlahu a lakem pozorně natírají nehtíky svých znavených žen poté, kdy nožkám, vyzutým z těsných značkových lodiček, poskytnou něžnou masáž. „Podívej se, jak ten její kmitá,“ řekne s nehranou závistí jedna ženě druhé. Přeplněnou igelitku zapře koleny. „Chtěla bych to s mužskými umět jako ona,“ hlesne smutně druhá.
Touha žen ovládnout muže a rozumět mu začíná ulehnutím na polštář, a končí rozčarovaná probuzením. O cestě k mužskému mozku, jeho rozboru a zákoutích jeho rozmýšlení byly napsány obtloustlé bichle. Zbytečně. Chlap si vždycky udělá, co chce a většinou zcela rozdílně, než si žena přála a plánovala. Nebo jak jí to poradila moudrá kniha. Jádro pudla tkví v tom, že muž jedná většinou sobecky, udělá, sní, vykoná to, na co má chuť on. Žena první přemýšlí o potřebách své drahé polovičky a ty své odsune na někdy jindy. Poté je samozřejmě naštvaná, vzteklá, rozzuřená, smutná, rozčarovaná…. Obětovala se, a on to ani neocení?! Muž mladý se diví, starší rezignovaně ví, že takové jsou ženy. Nemá smysl je chápat, nemá smysl jim rozumět.
„Proč sakra čučí na porno, když já si kupuju krásný prádlo, svádím ho, neodmítnu žádnou erotickou fantazii, přání?!“ Je těžké smířit se s tím, že ač se nám do toho občas nechce a překonáme se, jen proto, aby ten náš byl spokojený, přesto to nestačí k tomu, aby se na ta dokonalá těla nedíval, aby se jeho fantazie neoddávala perverzním hrátkám. Ženy, které jsou s to, že chlapi prostě na porno koukají a koukat budou, a že je to z jejich strany pouhá nutná ventilace, jsou šťastné. Zákazy a slzy jsou nešťastnou volbou a už vůbec ne zárukou, že se nepodívá někdy jinde, tajně. Do klína partnerky vede daleko složitější cesta, která zahrnuje i problémy, složenky, slova, kterým se v tu chvíli nechce ven (a není to lenost, jen chuť mlčet) a sliby, které se nechtějí dávat… Mnohem příjemnější, když chuť přijde, a i snazších je pár kliků myší. Přesto u spousty žen takové vysvětlení neobstojí. Já jsem skutečná, já uvařila večeři, já uklidila, postarala se o děti a on se věnuje raději silikonce z netu?!
Mužský svět není tak komplikovaný, jako ten náš. Ženy mají v sobě zakódováno, že správná žena by se měla dobře postarat o svého muže, poté o své děti, pak jsou na řadě její a partnerovi rodiče, a když to všechno zvládne, smí si zajít s kamarádkou na sklenku vína. Některé ženy si takové chvilky i vyčítají. Problém je ten, že od partnera za tu oběť očekávají ocenění, kterého se jim nedostává, protože muž nechápe, co od něho žena vlastně chce.
Naše potřeba neustále něco rozebírat, tišit nejistotu desítkami superlativů muže děsí a unavuje. Jsme náročnější než naše matky a babičky. Nestačí nám souhlasné kývání hlavou. Chceme vysvětlení, chceme jistotu, že muž chce přesně to, co chceme my a chce to dobrovolně a rád. Protože máme pravdu, jsme skvělé a jedinečné. I nenamalované, po dvou porodech a střevní chřipce.
Muž má sice doma tu svou Andulku, která dobře vaří, skvěle se stará o děti a stiskne zuby, když tchýně přijede jednou za 14 dní na vizitýr návštěvu, s nesmělým úsměvem se omlouvá, že má doma nepořádek, ale sní o své domině, která zařve: Jak to, že si nenakoupil, hajzle?!“ A jehlovým podpatkem mu otiskne na zádech tušení věcí příštích. Hodné ženy většinou spláčou nad svým poslušným životem. Dříve nebo později. Téměř žádný muž neodolá tomu zabořit bradičku do latexem podepřeného pohoří. A je úplně jedno, jestli se jedná o skutečnou nebo smyšlenou nevěru. To ženy nerozlišují. Ženy totiž většinou neumí žít svůj život. Své štěstí a spokojenost spojují s partnerem a dětmi a jen skrze ně, se domnívají, mohou cítit spokojené a šťastné. Často neumí ani své potřeby a přání konkrétně pojmenovat. A každá rada, když tento způsob přemýšlení je generacemi zakódovaný, je vzácná.
Žádný návod na zacházení s tak nebezpečným materiálem, jako je muž, neexistuje. Snad jen občas pohladit, občas se ztratit z dohledu i doslechu, pak rychle políbit, aby se nezačal ptát a raději se hodně se smát. Občas prásknout bičíkem a ukázat zuby…protože
život se skládá z radosti a ne z nudy.
Hana Novotná
Zvítězí pravda a láska nad lží a nenávistí? Martin Mejstřík to ví!
V době Sametové revoluce proti komunistickému režimu v Československu pronesl budoucí prezident Václav Havel větu: „Pravda a láska musí zvítězit nad lží a nenávistí“. Od té doby uběhlo již dvacet pět let. Svobodu sice máme, ale za onou větou se během dlouhých dvaceti pěti let místo tečky objevil otazník. Václava Havla se už, bohužel, zeptat, jak to s tím vítězstvím pravdy a lásky je, nemůžeme. Je však člověk stejně povolaný zodpovědět onu otázku. Martin Mejstřík.
Hana Novotná
Rudolf Havlík: Moje motivace je vyprávět lidem příběhy
Dokud si Rudolf Havlík vyskakoval na blogu, surfoval na Srí Lance, psal knihy, vyskytoval se vedle krásných žen a do Číny lítal tak často, jako ostatní chodí do místní knihovny, byl pro většinu borec. Pak oznámil svůj záměr natočit vlastní celovečerní film, na který se každé Vánoce budeme koukat v televizi. Najednou to byl blázen.
Hana Novotná
Zejtra napořád: Jeden z nejlepších filmů, jaký jsem viděla
Když se zrodí dítko, na němž jeho rodiče dlouho a usilovně pracovali, cloumá námi zvědavost, když se konečně narodí a zařve, jak vypadá. U miminek většinou milosrdně lžeme a tvrdíme, že to červené, svraštělé, ukřičené je tím nejnádhernějším stvořením, jaké jsme kdy viděli. Když jde o filmový porod, jsme třeskutě upřímní a řekneme suše, že jsme čekali víc.
Hana Novotná
Sim sala bim…Ano, bude líp!
Existuje spousta kouzel a zaklínadel. A málokdo se v nich vyzná. Čaruje se buďto s pomocí hůlky nebo koblihy. Oligarcha šikovně využije plytkého způsobu bytí či jisté duševní lenosti a pouhým opakováním jednoduchého zaklínadla dokáže měnit své okolí.
Hana Novotná
Našeptávači ticha
Špitají si plačtivě mezi sebou, se zaschlou pěnou v koutcích úst, našponovaně hranou trpělivostí oka na punčoše, za fanfár křečovitých úsměvů, napěchované do jutových pytlů, jen ledabyle svázaných střapatou stuhou, abychom se k nim lehce mohli dostat, kdykoliv to budeme chtít. Naše stokrát přepírané nepravdy a neodstáté křivdy.
Další články autora |
Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili
Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...
Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce
Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...
Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Putinova časovaná bomba. Kadyrov umírá, rozjíždí se krvavý boj o trůny
Premium Ramzan Kadyrov ještě dýchá, v Čečensku se však už začíná hledat jeho nástupce. Naznačují to i...
Gruzínská prezidentka vetovala „ruský“ zákon. Jde do boje s vládou
Gruzínská prezidentka Salome Zurabišviliová podle tiskových agentur vetovala kontroverzní zákon o...
Turisté si zajeli do Afghánistánu. Střelci část Evropanů povraždili i s průvodci
Neznámí ozbrojenci v pátek večer v provincii Bámján v centrální části Afghánistánu zabili tři...
Projekt Východní štít. Polsko na hranicích postaví opevnění za miliardy
Polsko investuje deset miliard zlotých (asi 58 miliard Kč) do zvýšení bezpečnosti své hranice s...
Kdysi ji voda nezajímala, teď jí chybí. Francii dráždí hráz Ženevského jezera
Švýcarsko nemá o vodu nouzi. Jeho sousedé však ano. Francie, kterou loni zasáhla extrémní sucha, se...
- Počet článků 171
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 3114x
Karel Čapek