Zavřete oči, odcházím...
Hodiny života odtloukly pouhých dvacet. Tenisový svět snad dával tušit, že ne každé podání je úspěšné, a že není jediné. S batůžkem na zádech se vydal na poslední cestu vstříc několikasettunovém kolosu. Řítící se rychlík, který vezl lidi domů z práce, na návštěvu nebo jen tak z jednoho místa na druhé, z jednoho příběhu, který končil, do nového začátku, na kolejích utnul v několika vteřinách jeden mladý život, jež se bláhově domníval, že začínat znovu nemá smysl. Několik špatných známek …možná, a co, že vysněná škola je teď o stupínek dál, snad pár ostrých slov, která měla znít motivačně. Dokonalý svět, ve kterém se druzí nedopouští chyb, nám nedovoluje byť jen zahlédnout vlastní jedinečnost.
Kdysi jsme je bláznivě milovali, tetelili se radostí splnit přání, které ani nestačilo sklouznout ze rtů. Co na tom, že bylo malé – radost z něj byla obrovská a oboustranná. Nyní bezmyšlenkovitě pojídají jídlo, které dřív zbožňovali. A kolik už to je let, kdy jsme si na porodním sále slíbili, že ty naše mrňousky ochráníme před úplně vším? A hladili miniaturní prstíčky, které se krčily před našimi stálými doteky. Kdo ti za to může, že samým štěstím nejde spát? Dnes jedinou jiskřičku v jejích očích způsobuje odlesk obrazovky počítače. Rozhlédneme se kolem sebe. Rodina. Pět světů. Pět kontinentů, které o sobě ví jen to, že existují. Přestali jsme se snažit překračovat hranice, které si druzí vykolíkovali, s paradoxní obavou, abychom o ně nepřišli.
„Stalo se něco?“ Otázka zůstane viset ve vzduchu. Se zákeřnou nemocí, kterou jsme si způsobili sami, a tak nějak si nemůžeme uvědomit, co jsme kdy udělali tak špatného, že zrovna my, se prát nechceme, protože máme najednou docela obyčejný strach, který nepřiznáme sobě, natož druhým. Sousedův syn měl samé jedničky i ve třeťáku na gymnáziu a jejich babička se s rakovinou poprala sama v domově důchodců, nikoho s tím neotravovala. Prostě umřela. A po vánocích, aby dětem nezkazila svátky. Hrajeme únavné divadlo pro sousedy, kolegy v práci, i pro rodinu. Na jazyku cítíme jedovatou pachuť a ptáme se, kdy ta mizérie, kterou optimisté vzletně nazývají životem, skončí.
Nedávno jsem se novým autem prodírala mně neznámou krajinou nádherných jižních Čech. Má dcera i pes nedobrovolně sdílely mou touhu po nezapomenutelné dámské jízdě. Když už jsme tou samo vískou-ďourou projely potřetí a tušila jsem, že mě zas nemine nechráněný železniční přejezd na konci obrovského krpálu, rozbrečela jsem se. „Mami, nebreč, to zvládneme, jsme na to dvě, vlastně tři,“ řekla mi dcera a já se za tu chvilku slabosti přestala stydět.
Netuším, jak obrovská beznaděj a samota to musí cloumat člověkem, který ke spánku přitiskne pistol, obtočí smyčku kolem krku. Jak obrovská statečnost v člověku musí být, bez ohlédnutí se vydat na cestu, z které není návratu. Malé děti, které se rozhodnou spáchat sebevraždu, prý věří, že znovu obživnou. Probudí se do světa, který dokonalost nežádá. Dospělí však tuto výmluvnou berličku nemají, ale troufám se tvrdit, že i jejich odchod je útěk před světem, který netoleruje slabosti a nahlas projevený strach.
Ale ano, to my se smějeme chybám druhých, černá kronika a bulvár patří k nejoblíbenějšímu čtivu. Mizérie druhých životů dává smysl tomu našemu – není to s námi až tak zlé.
Nemůžeme, bohužel, nijak vrátit ty, kteří dobrovolně odešli. A je bláhové a zničující se trápit tím, že jsme je mohli před jejich úmyslem zastavit.
Můžeme však otevřít oči a nastražit uši pro všechny, kteří tu s námi pořád jsou, kteří kolem nás projdou. Chytit je na chvilku za ruku a pozdržet. Život se setkává z malých chvilek a ne velkých událostí, na které často marně čekáme a ty malé zázraky tak lehce prošvihneme.
Ano, to můžeme.
Hana Novotná
Zvítězí pravda a láska nad lží a nenávistí? Martin Mejstřík to ví!
V době Sametové revoluce proti komunistickému režimu v Československu pronesl budoucí prezident Václav Havel větu: „Pravda a láska musí zvítězit nad lží a nenávistí“. Od té doby uběhlo již dvacet pět let. Svobodu sice máme, ale za onou větou se během dlouhých dvaceti pěti let místo tečky objevil otazník. Václava Havla se už, bohužel, zeptat, jak to s tím vítězstvím pravdy a lásky je, nemůžeme. Je však člověk stejně povolaný zodpovědět onu otázku. Martin Mejstřík.
Hana Novotná
Rudolf Havlík: Moje motivace je vyprávět lidem příběhy
Dokud si Rudolf Havlík vyskakoval na blogu, surfoval na Srí Lance, psal knihy, vyskytoval se vedle krásných žen a do Číny lítal tak často, jako ostatní chodí do místní knihovny, byl pro většinu borec. Pak oznámil svůj záměr natočit vlastní celovečerní film, na který se každé Vánoce budeme koukat v televizi. Najednou to byl blázen.
Hana Novotná
Zejtra napořád: Jeden z nejlepších filmů, jaký jsem viděla
Když se zrodí dítko, na němž jeho rodiče dlouho a usilovně pracovali, cloumá námi zvědavost, když se konečně narodí a zařve, jak vypadá. U miminek většinou milosrdně lžeme a tvrdíme, že to červené, svraštělé, ukřičené je tím nejnádhernějším stvořením, jaké jsme kdy viděli. Když jde o filmový porod, jsme třeskutě upřímní a řekneme suše, že jsme čekali víc.
Hana Novotná
Sim sala bim…Ano, bude líp!
Existuje spousta kouzel a zaklínadel. A málokdo se v nich vyzná. Čaruje se buďto s pomocí hůlky nebo koblihy. Oligarcha šikovně využije plytkého způsobu bytí či jisté duševní lenosti a pouhým opakováním jednoduchého zaklínadla dokáže měnit své okolí.
Hana Novotná
Našeptávači ticha
Špitají si plačtivě mezi sebou, se zaschlou pěnou v koutcích úst, našponovaně hranou trpělivostí oka na punčoše, za fanfár křečovitých úsměvů, napěchované do jutových pytlů, jen ledabyle svázaných střapatou stuhou, abychom se k nim lehce mohli dostat, kdykoliv to budeme chtít. Naše stokrát přepírané nepravdy a neodstáté křivdy.
Další články autora |
Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili
Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...
Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce
Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...
Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Putinova časovaná bomba. Kadyrov umírá, rozjíždí se krvavý boj o trůny
Premium Ramzan Kadyrov ještě dýchá, v Čečensku se však už začíná hledat jeho nástupce. Naznačují to i...
Nizozemec si na zahradě postavil hrad, jeho interiér láká turisty z celého světa
Šestasedmdesátiletý Nizozemec Gerry Halman si na své zahradě postavil pětipatrový hrad. V...
Poštovní známka po bagetě i voní. Francie uctila symbol gastronomie
Francouzská pošta představila novou známku s obrázkem bagety převázané stužkou v barvách trikolory....
Řekni, kde ti muži z Gazy jsou. Otazníky ohledně obětí: násobně více dětí a žen
Premium V Gaze je problém, na který upozorňovala už Marlene Dietrichová. Teď si s ní notují demografové a...
Češi umějí vyrobit řadu vojenských dronů. Ale armáda o ně nestojí
Premium Letecká výroba byla v České republice vždy na špičkové úrovni. Menší dopravní letouny, ultralighty,...
Vyhrajte balíček z řady sebamed Anti-Redness
Minulý týden jste soutěžili se sebamedem o kosmetiku pro nejmenší. Tento týden si pojďte zahrát o péči pro vás, a to konkrétně o řadu Anti-Redness,...
- Počet článků 171
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 3114x
Karel Čapek